Jak může vaší firmě pomoct automatizace v případě pandemie?

Roboti = menší zranitelnost výroby

Vývoj v posledních několika týdnech jednoznačně ukázal, jak je současná, globálně velmi propojená ekonomika citlivá na jakýkoliv problém. Zranitelnost výroby především vyplývá ze závislosti na dvou hlavních faktorech:

1. plynulost dodávek z míst vzdálených od vlastní finální výroby společnosti,
2. citlivost na plynulý pohyb pracovních sil.

A právě využití kolaborativních robotů vliv těchto dvou faktorů podstatně omezuje. Robotizace umožňuje mít většinu výroby lokálně a snižuje závislost na mobilitě pracovních sil.

Nástup masivního využívání kolaborativních robotů

Výroba se původně přesouvala do regionů s nižšími náklady na pracovní sílu z ekonomických důvodů. Ale tento ekonomický přínos robotizace výrazně snižuje. Náklady na provoz robotizované výroby jsou zhruba stejné kdekoliv na zeměkouli. Měřeno posledním vývojem je skutečně otázkou, zda je výhodné ušetřit v řádu euro-centů na součástku a následně ztrácet v řádech miliónů Euro nutným přerušením výroby z důvodu nedostatku součástek a omezené mobility pracovních sil.

Jak pomáhá robotizace v dobách pandemie?

1.    Větší robustnost celého řetězce

Tím, že větší část výroby je v hlavní oblasti společnosti, se podstatně snižuje riziko dopadu globálních problémů, jakými jsou například pandemie, rizika plynoucí z ekologických aktivit (např. omezování dálkové nákladní přepravy), občanské nepokoje v odlehlých regionech, důsledky obchodních omezení a válek apod. Roboti (především ekonomika jejich využívání) umožňují naplno využít trendy on-shoringu – přesunu výroby zpět do regionu, kde probíhá na jednu stranu vývoj a na druhou finalizace výrobků.

2.    Rychlost reakce a komunikace

Se snižováním geografické vzdálenosti mezi jednotlivými částmi výrobního řetězce stoupá rychlost možné reakce. A to i v oblasti vývoje nových produktů, řešení problémů současných produktů, modifikací a úprav podle potřeb zákazníků. Poučení z krize firmy Boeing jednoznačně potvrzuje, že je vždy výhodnější, když výroba, vývoj, vývoj software, testování, a i ekonomické části společnosti od sebe nejsou vzdáleny tisíce kilometrů.

3.    Rychlejší a vhodnější vývoj pracovních sil

Nasazování kolaborativních robotů podstatně mění potřeby na kvalifikaci a dovednost pracovních sil. Namísto “manipulanta s předměty” potřebují firmy, které implementují kolaborativní roboty, dovednosti jako operátor robotů, eventuálně mistr robotů.

Pokud společnost zanedbá tento nový trend, bude mít skutečně velké problémy se strukturou a dovednostmi pracovních sil v horizontu několika let. Přesun výrob do vzdálených míst rozvoj dovedností lokální pracovní síly určitě nepodpoří.

Jednotlivá témata budou podrobněji rozebrána v následujících, postupně publikovaných textech.

A poznámka závěrem, na kolaborativní roboty se karanténa nevztahuje.

Naše aplikace, vaření kávy, na akci roboty 2020 zaujala i reportérku z TV Nova. Reportáž z akce roboty 2020 můžete nalézt na odkazu níže. Naše video z akce můžete očekávat v příštích týdnech.

https://tn.nova.cz/clanek/vari-kafe-hraji-karty-i-clovece-nezlob-se-brno-hosti-roboti-konferenci.html

Ceny kolaborativních robotů jsou většinou stanoveny výrobcem jednotně pro celý svět. Vlastní cena kolaborativního robota, která je se pohybuje kolem 40 tisíc Euro, ale obvykle představuje pouze polovinu ceny celé aplikace anebo celého robotického pracoviště.

Běžné aplikace kolaborativních robotů se většinou pohybují v rozmezí 70 – 80 tisíc Euro. Tato celková cena navíc zahrnuje následující dodatečné náklady:

• Náklady na vhodný a pro aplikaci specifický uchopovací nástroj (gripper).
• Náklady na konstrukční práce a výrobu nezbytných úprav pracoviště tak, aby prostředí bylo přátelské operacím robota. Typicky se jedná o nabírací a odkládací plochy, respektive zásobníky pro určitou dobu autonomní práce robota.
• Náklady na doplnění dodatečných “smyslů” robota – různá optická a mechanická čidla, kamerové systémy apod.
• Náklady na zabezpečení strojů, které robot ovládá. Vlastní robot má certifikaci kolaborativnosti – tj. pracuje s lidmi ve sdíleném prostoru. Ale pokud robot ovládá např. pneumatický lis, je nutné zabezpečit lis tak, aby nemohlo dojít k úrazu.
• Náklady na vlastní programování robota. Programování tvoří dvě části – vytvoření logické struktury programu a integrace robota na pracovní místo včetně přesných pozic, indikace síly, světelných podmínek apod.
• Náklady na testování celé robotické aplikace. Ze zkušenosti platí, že čím více se podaří otestovat “off line”, tj. ve vlastních prostorách integrační firmy, tím nižší jsou celkové náklady na testování.
• Náklady na vlastní instalaci, integraci a “ostré” testování na konkrétním pracovišti.

V případě, že celková výše investice do vytvoření kolaborativní aplikace je příliš vysoká, je možné celé robotické pracoviště financovat formou RoboTollingu, tj. pronájmu robota na bázi hodinové sazby – obvykle okolo 10 Euro za hodinu práce.

Oproti průmyslovým robotům mají kolaborativní roboti podstatně menší požadavky na prostor a na zabezpečení. Obecně platí, že pokud operaci zvládne kolaborativní robot je jeho použití vhodnější a celková cena nižší.

Pokud kolaborativní robot nezvládne operaci, nejčastěji ze dvou důvodů: a) požadovaný čas operace je nižší než 20 vteřin, b) hmotnost manipulovaného předmětu je více než 10 kg, je vhodnější využití průmyslového robota. Zde je ovšem potřeba počítat s tím, že cena průmyslového robota tvoří zhruba třetinu celkových nákladů projektu.

Pokud chcete vědět víc o procesu integrace robota veškeré informace najdete zde.